|

Plojhar

Plojhar

Česká republika

Case Study Information

Greening processes

Energetická účinnost, intenzita využívání zdrojů, nakládání s odpady, Udržitelné zemědělství, ekologický marketing / etikety

Greening input

Obnovitelná energie, udržitelné suroviny

Greening workplace

Greening outputs

Nabídka ekologických produktů
Company size headcount: >250
Company size turnover: cca 10 m €
Interviewed: Zavedený podnik (starší generace), Nástupce (nová generace)
Industry: Výroba

Background

Papír je Plojharovým byznysem již více než 130 let. Zakladatelem firmy byl František Plojhar (*1864), který se vyučil knihařem a zkušenosti získával, jak bylo v té době zvykem, na německo-francouzském pomezí. Firmu Knihařství Plojhar založil 4. září 1888 v Českých Budějovicích a od té doby se firma dědí z generace na generaci. V té době byly knihy považovány za umělecké dílo a jejich výroba byla výjimečnou řemeslnou prací. V knižní továrně firmy Plojhar se vyráběly například knihy vázané v kůži, ale i knihy zlacené.

Jak společnost rostla, její směřování se měnilo podle potřeb trhu a zákazníků. Na počátku 20. století byla výroba rozšířena o kartonáž, tj. výrobu kartonových obalů. Díky houževnatosti a představivosti svého majitele přežila společnost velkou hospodářskou krizi 30. let 20. století. Následovala však další rána – nacistická okupace. Přestože firma neměla žádné volné prostředky, Bohumil Plojhar přijal dalších pět děvčat, aby je zachránil před totálním nasazením v Německé říši. Jako velký nacionalista odmítl pracovat pro Wehrmacht, a tak postupně přicházel o dělníky i materiální příděly, až ve firmě zůstali jen 4 členové rodiny a jeden knihař. Přesto Bohumil zůstal vizionářem a snil o tom, že po válce zahájí velkovýrobu luxusních ručně ořezávaných dopisních papírů v dárkových krabičkách a fotoalbech. A skutečně, po druhé světové válce se zaměření firmy rozšířilo o maloobchodní část papírnictví. V padesátých letech 20. století ztratila rodina Plojharových v důsledku nástupu komunismu v zemi právo vlastnit svůj podnik. Firma Plojhar byla násilně přičleněna k výrobnímu družstvu a z majitelů firmy se stali řadoví zaměstnanci. V roce 1990, v období restitucí, se podnik vrátil do rukou rodiny Plojharů, ale ne zadarmo – Bohumil Plojhar starší musel podnik vykoupit.

V roce 1998 nastoupil do společnosti současný jednatel Bohumil Plojhar mladší, syn Bohumila Plojhara staršího, a byl přijat jako řidič. Několik let rozvážel materiál nebo hotové výrobky zákazníkům. Jako budoucí majitel firmy začínal skutečně od nuly a poznal, jak firma funguje, od výroby, přes logistiku a sklady až po řízení firmy.

V roce 2004 byla společnost předána bratrům Plojharovým, Bohumilu mladšímu (*1963) a Petru (*1970) Plojharovi. Pan Bohumil se posunul na pozici vedoucího prodejny, kde působil až do roku 2019. Jeho bratr Petr v roce 2017 společnost opustil a pan Bohumil v roce 2019 přijal externího zaměstnance, který mu pomáhal s řízením obchodu. S jeho prací však nebyl spokojen, a tak v roce 2023 převzal vedení firmy sám. V současné době probíhá předávání společnosti další generaci. Generálním ředitelem společnosti je syn pana Bohumila, zástupce 5. generace, pan Jakub Plojhar, který se věnuje modernizaci společnosti a proměně továrních prodejen ve výjimečná místa, kde je nakupování zážitkem. Druhým zástupcem 5. generace rodiny Plojharů ve společnosti je Jakubův starší bratr Jan (*1987), který do společnosti nastoupil v roce 2016 na pozici systémového manažera.

Sustainability transition

Ekologické produkty a jejich distribuce

Pan Bohumil, současný jednatel a majitel společnosti, vytvořil z Plojharu ekologicky orientovanou firmu. K ekologii měl vždy blízko, ale skloubit tento přístup s podnikáním nebylo vždy jednoduché.

 

Prvním nápadem, se kterým přišel jako inovátor, bylo posunout ekologičtějším směrem vlastní automobilovou dopravu, kterou má firma dodnes. V té době nabízeli vozy na stlačený zemní plyn, CNG. Přestože tento způsob dopravy nebyl v té době v zemi ještě plně zaveden, pan Plojhar se rozhodl převést veškerou dopravu na CNG. Vzhledem k nižší srážkové dani ve srovnání s benzínem nebo naftou byly ekologické a zejména ekonomické vyhlídky této změny v té době velmi pozitivní. Přestože přestavba speciálních vozů na CNG byla vyšší a pokrytí plnicími stanicemi nebylo ideální, nižší cena paliva umožnila společnosti dostat se v průběhu 4 až 5 let do černých čísel, pokud jde o náklady na dopravu. Postupem času si společnost Plojhar pořídila také vlastní plnicí stanici a nyní si sama stlačuje zemní plyn, který pak vstřikuje do automobilů.

 

Druhým ekologickým počinem společnosti jsou střechy pokryté fotovoltaickými panely. První solární elektrárnu postavili Plojharovi v roce 2016 a v současnosti má výkon 90 KW. Společnost se pyšní kvalitou a udržitelností svých výrobků a je certifikována mezinárodní certifikační značkou FSC (Forest Stewardship Council), která spotřebitelům zaručuje, že materiál, který společnost zpracovává, pochází z lesů obhospodařovaných udržitelným způsobem. Tuto certifikaci má většina materiálů, s nimiž Plojhar pracuje. Společnost Plojhar maximálně recykluje veškerý papír, který používá při výrobě kartonových obalů nebo výrobků z papíru, a udržitelný je také například karton, který společnost používá pro kartonové obaly; lze jej recyklovat až 22krát. Životní cyklus výrobků Plojhar tedy nekončí jejich vyhozením do koše. Společnost Plojhar volí udržitelnější cestu při každém svém rozhodnutí, ať už je velké nebo malé. Také při rozšiřování výrobních prostor se rozhodli pro udržitelnější materiály a například ve skladových halách mají dřevěné konstrukce místo ocelových vazníků. Některé stěny hal navíc nejsou z cihel, ale z lisovaných slaměných desek. To potvrzuje jejich přesvědčení a dává prostor alternativním materiálům, na rozdíl od běžného betonu a železa.

 

Při všech rozhodnutích hrála roli skutečnost, že Plojhar není velkou společností. Společnost si tak nemohla dovolit přijímat ekologická rozhodnutí, která by nebyla ekonomicky výhodná. Dalším prvkem, který ovlivnil rozhodování, byla míra byrokracie spojená s nestandardními podnikovými procesy. Oba představitelé společnosti Plojhar – otec i syn – se shodují, že byrokracie je pro podnikatele velkou překážkou, a to nejen v oblasti ekologických procesů ve firmách. Byrokratické postupy v České republice označují za „největší překážku ekonomiky v naší zemi“ a oba potvrzují, že právě s byrokracií se v průběhu svého podnikání potýkali nejvíce. Pan Bohumil má na starosti vše, co se týká ekologických technologií či postupů. Rozhodnutí o ekologičtějších postupech navrhoval sám, a protože všechna korespondovala s celkovým nastavením firmy, byla jejich realizace z hlediska rozhodování bez problémů. Je to dáno i tím, že obě generace sdílejí ekologické hodnoty a považují udržitelnost za důležitou součást své práce.

Největším pozitivem je ekonomická perspektiva. Plojhar byl jednou z prvních společností, která zavedla dopravu na CNG. Dnes vlastní čtyři nákladní vozy, jednu dodávku a čtyři osobní vozidla na CNG, která pokrývají až 95 % jejich dopravy. Největším pozitivem je ekonomická perspektiva. Plojhar byl jednou z prvních společností, která zavedla dopravu na CNG. Dnes vlastní čtyři nákladní vozy, jednu dodávku a čtyři osobní vozidla na CNG, která pokrývají až 95 % jejich dopravy. Tím výrazně ulevují životnímu prostředí od zplodin a dalších toxických plynů. Z ekonomického hlediska například šetří polovinu až třetinu ročních provozních nákladů, tj. 200-300 000 Kč (ekv. 7 800-11 800 EUR) ročně na jedno vozidlo. V tomto ohledu významně pomáhá již zmíněná vlastní plnicí stanice CNG. Další vozidla, která nyní Plojharovi plánují objednat, budou rovněž jezdit na CNG, což přinese ještě větší ekonomické a ekologické výhody. Do budoucna plánuje Plojhar zavádět další inovativní technologie, které přispějí ke zlepšení životního prostředí, a dlouhodobě zůstat ekologickou společností. Všechny zavedené ekologické postupy považují oba zástupci společnosti Plojhar za přínosné.

Learning points and actions to consider

Oba zástupci rodiny Plojharů se shodují, že udržitelné podnikání je pro ně spíše záležitostí přesvědčení a zájmu než PR aktivity. V procesu transformace je pro ně nejdůležitější jasně a srozumitelně komunikovat tyto kroky vedení společnosti a následně všem zaměstnancům, aby byli všichni na stejné vlně.

Pan Bohumil doporučuje, aby se firmy, které chtějí začít s ekologickými procesy, připravily na komplikace spojené s jednáním se státními orgány. Z jejich pohledu si každý z úředníků, s nimiž se setkal, vykládá zákony jinak, což ztěžuje jednání s jejich názory.

Pan Jakub ze zkušenosti potvrzuje, že je nutné s těmito investicemi předem počítat, ale ještě důležitější je přistupovat k inovativním zeleným řešením tak, aby pro firmu dávala smysl z hlediska hodnoty, nejen z hlediska ekonomického. Doporučuje proto klást si otázky typu: „Chceme to dělat? Máme na to zdroje a kapacity? Má to pro nás smysl?“ a nenechat se do tohoto rozhodnutí jen ‚tlačit‘ legislativou nebo představou, že to podniku přinese nějaký zisk. Podle jeho názoru musí být motivace v tomto ohledu mnohem větší než zisk.

Společnost Plojhar plánuje v budoucnu zavést další inovativní technologie, které přispějí ke zlepšení životního prostředí, a dlouhodobě zůstat ekologickou společností.

Reflections

  • Otázky k zamyšlení Jak mohu efektivně komunikovat o procesu přechodu v rámci své společnosti?
  • Chceme to udělat? Máme na to zdroje a možnosti? Má to pro nás smysl?